Je to výdej svázaný s konkrétním materiálovým podřádkem výrobní zakázky realizovaný pohybem 21 na vrub pozic zakázkového kusovníku, do kterého je na základě provedených výdejů zapisoáno splněné množství.
Vlastní výdeje ze skladu mohou být prováděny:
Manuálně po jednotlivých položkách: Využívá se při postupném výdeji ze skladu, kdy obsluha vydává jednotlivé položky do řádku zakázky postupně a současně položky systémově vydává. Nejětší výhodou využívání manuálních výdejů je plná kontrola obsluhy nad skladovou zásobou.
Tabulkovým výdejem: Využívá se pokud obsluha vydává současně větší počet materiálových položek (na celý řádek, operaci, …) a současně požaduje mít nad výdejem kontrolu. Od položkového výdeje se liší tím, že po zadání řádku zakázky se nabídne tabulka předvyplněná všemi kusovníkovími pozicemi, které k danému řádku náleží a jejich nevydané množství. Obsluha tabulku aktualizuje (upraví vydávané množství a odznačí řádky, které nemají být vydány) a následně tabulku zpracuje, čímž dojde k hromadnému vygenerování výdejových pohybů.
Automatickým odpisem ze skladu: Využívá se tam, kde jsou kladeny nároky na co nejnižší zátěž obsluhy a současně jsou minimální nároky na kontrolu. Automatický odpis ze skladu je prováděn na základě odhlášení operace, a to všech kusovníkových pozic, které jsou na hlášenou operaci navázány (pokud nejsou kusovníkové pozice navázány na žádnou operaci, vydává se na prní operaci technologického postupu. Výdej probíhá pouze pro komponenty, které mají v zakázkovém kusovníku vyplněn automatická odpis ze skladu a současně mají vyplněn sklad, ze kterého mají být tyto komponenty vydávány (pokud není tento sklad vyplněn, výdej proběhne ze skladu definovaného jako hlavní sklad výrobku v katalogu položek)