====== G - Srážky a pojištění ======
===== Zákonné hodnoty pro srážky =====
==== Hranice nad kterou se sráží bez omezení ====
Částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení.
==== Nezabavitelná částka na osobu povinného ====
Základní částka, která nesmí být srážena ze mzdy na osobu povinného.
==== Nezabavitelná částka na vyživovanou osobu ====
Částka na osobu, kterou pracovník vyživuje.
==== Paušální náklady ====
Pokud zaměstnavatel sráží zaměstnanci exekuce, má nárok od 1.1.2022 na uhrazení paušálních nákladů. Zde se uvádí částka, která je pro tyto účely stanovena nařízením vlády.
===== Zdravotní pojištění =====
==== Maximální vyměřovací základ (Kč) ====
Maximální vyměřovací základ pro zdravotní pojištění byl v minulých letech zrušen. Není tedy stanoven a uvádí se hodnota 0.
==== Sazba zaměstnanec (%) ====
Zadává se procentní sazba zdravotního pojištění, kterou platí ze základu pro zdravotní pojištění zaměstnanec.
==== Sazba organizace (%) ====
Zadává se procentní sazba zdravotního pojištění, kterou platí ze základu pro zdravotní pojištění zaměstnavatel.
===== Sociální pojištění =====
==== Maximální vyměřovací základ (Kč) ====
Maximálním vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění je 48násobek průměrné mzdy \\
\\
Rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje maximální vyměřovací základ zaměstnance, je kalendářní rok. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se vyměřovací základ zjišťuje. \\
\\
Přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán \\
\\
a) u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje tento maximální vyměřovací základ; to platí i v případě více zaměstnání v jednom kalendářním roce, avšak u téhož zaměstnavatele, \\
\\
b) u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnavatelem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek na pojistném; tento přeplatek však nemůže být vyšší než částka, která byla zaměstnanci z jeho příjmů sražena na pojistném. \\
\\
Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok. Přeplatek vrátí OSSZ zaměstnanci jen na základě jeho písemné žádosti doložené potvrzením zaměstnavatele. \\
\\
Do vyměřovacího základu zaměstnavatele se nezahrnuje částka, která přesahuje maximální vyměřovací základ zaměstnance a z níž zaměstnanec neplatí v kalendářním roce pojistné podle odstavce a).
==== Sazba zaměstnanec (%) ====
Zadává se procentní sazba sociálního pojištění, kterou platí ze základu pro sociální pojištění zaměstnanec.
==== Sazba organizace (%) ====
Zadává se procentní sazba sociálního pojištění, kterou platí ze základu pro sociální pojištění zaměstnavatel.
==== Limit (rozhodný příjem) (Kč) ====
Zaměstnanec vykovávající zaměstnání malého rozsahu je účastníkem SP v příslušném kalendářním měsíci v případě, že zúčtovaná částka za kalendářní měsíc je ve výši tohoto limitu nebo vyšší.
==== Limit pro DPP (Kč) ====
U DPP platí zaměstnanec SP v případě, že zúčtovaná částka započitatelného příjmu z této DPP za kalendářní měsíc činí víde než je tento limit.
===== =====