Kusovník definuje materiálovou normu spotřeby k finálnímu výrobku nebo polotovaru. Podává informace o skladbě výrobku. Umožňuje sledovat každý materiál vstupující do výrobku.
Kusovník je tvořen tzv. stromovou strukturou, tzn., že pokud se ve výčtu materiálových potřeb vyskytne vyráběný díl (polotovar), uvede se stejným způsobem jako materiál a jeho další rozpad je řízen jeho vlastním kusovníkem. Jestliže několik výrobků obsahuje stejné materiály nebo mají vždy shodné určité části kusovníku lze využít „Fiktivní kusovník“.
Kusovník obsahuje vše co je potřebné k výrobě výrobku. To znamená, že v kusovníku jsou polotovary (pokud se používají), základní materiál, jednotlivé komponenty (chemikálie, oleje, součástky atd.), pomocný a obalový materiál atd. Kusovník tedy v sobě má jak vyráběné, tak nakupované díly.
Každá pozice je svázána s pozicí technologického postupu, takže jestliže je jedna komponenta obsažena vícekrát, není v kusovníku sumou, ale postupně do výrobku vstupuje po jednotlivých operacích. Toto je velmi důležité pro tisk výdejek, aby se požadovaný materiál na výdejku tiskl dle jednotlivých operací. Další význam je pro kalkulace, aby byla každá operace zkalkulována samostatně.
Kusovník je postaven tak, že do každého vyráběného dílu se lze postupně vnořovat, až do posledního stupně rozpadu. Při zadání funkce „Strukturní kusovník“ se na obrazovce objeví struktura kusovníku s jednotlivými rozpadlými polotovary a s potřebným množstvím těchto komponent na jednotku finálu, případně je možné zadat požadované množství a jednotlivé komponenty se přepočítají podle zadání.
Z toho je zřejmé, že kusovník lze skládat „stavebnicovým“ způsobem. Finální výrobek je možné sestavit z jednotlivých polotovarů různého stupně rozpadu a tyto doplňovat jednotlivými komponentami, jak se k nim nabalují. V některých případech lze použít tzv. fiktivní kusovníky. Fiktivní kusovník je imaginární objekt se záznamem v Katalogu položek, který obsahuje seznam komponent včetně jejich spotřební normy, jež jsou společné pro více výrobků. Používají se tam, kde je shodná část komponent pro více výrobků. (Pozor - parametry musí umožňovat použití fiktivního kusovníku). Toho lze využít např. u různých receptur, balení a tam, kde se jedná o nějaký ustálený celek ve výrobě, ale není to vyráběný díl.
Přesně zpracovaný kusovník nám poskytne informace o přesných materiálových normách. Současně slouží k přesnému výpočtu kalkulace a tím i ke stanovení ceny výrobku. Má také velmi důležitou funkci pro plánování. Na základě rozpadu kusovníku lze plánovat nejen nákup materiálu, ale i výrobu polotovarů. Toho se využívá v různých propočtech potřeby. Při vytvoření výrobní zakázky se na základě kusovníku vytvoří tzv. zakázkový kusovník, z něhož se tisknou výdejky pro jednotlivé materiály přesně ke každé operaci. Na základě skutečných odběrů na zakázku je pak možně porovnávat plánované a skutečné náklady ve výrobě.