V tabulce mzdové údaje (d0mzd) jsou obsaženy informace, které jsou potřebné pro výpočet mzdy zaměstnance. Pokud dochází k rozdělení práce mezi personálním oddělením a mzdovou účtárnou, je toto první ze souborů, který bývá prakticky vždy svěřen mzdové účtárně. Údaje do této tabulky má smysl naplňovat pouze tehdy, pokud je současně s podsystémem Personalistika používán podsystém Mzdy. Údaje do této tabulky je vhodné pořizovat tehdy, když již byly pořízeny údaje o zaměstnanci do tabulek identifikace občana (d0ido), zařazení zaměstnance (d0zar), rodinní příslušníci (d0rod), zdravotní pojištění (d0zpo) a pracovněprávní vztahy (d0ppv).
Zaměstnance je třeba vybrat z tabulky zařazení zaměstnance. Současně s osobním číslem se vybere i označení pracovního vztahu.
Číslo zpracovatele se vybírá z tabulky osob. Zpracovatel je osoba, která má přístup do podsystému mzdy a která zodpovídá za výpočet mezd konkrétního skupiny zaměstnanců. Z hlediska mezd je důležité jednoznačné přidělení zaměstnanců jednotlivým zpracovatelům. Změnu čísla zpracovatele může zpracovatel provádět pouze u „svého“ zaměstnance. Dle čísla zpracovatele je možné filtrovat viz. Mzdové filtry
Číslo mistra je využíváno při předzpracování mezd. Mistr musí existovat v tabulce osob a musí mít přístup k úlohám předzpracování mezd. Jde o osobu zodpovědnou za zadávání podkladů pro výpočet hrubých mezd pro určitou skupinu zaměstnanců. Mistr může opět pracovat pouze s údaji „svých“ zaměstnanců. Dle čísla mistra je možné filtrovat viz. Mzdové filtry
Tato položka se také nazývá číslo píchačky. Vyplňuje se pouze v případě, že se liší od osobního čísla zaměstnance.
Zadává se číslo výplatního střediska - jde o důležitý údaj používaný v podsystému Mzdy při třídění sestav (výplatní lístky, zálohy, rekapitulace). Pokud není výplatní středisko uvedeno, uloží se automaticky hodnota 1.
Jde o povinný údaj, který je nutné vyplnit u každého zaměstnance, kterému se má počítat mzda. Kalendář lze vybrat z tabulky kalendářů. U zaměstnanců, kteří pracují velmi nepravidelně a není u nich možné použití tohoto základního kalendáře, existuje možnost vytvořit pro příslušný měsíc tzv. „kalendář osobní“. Osobní kalendáře je možné vygenerovat a poté ručně upravit v Měsíčních datech. Další možností je osobní kalendář v měsíčních datech přímo pořídit. Kontroly: - na existenci čísla kalendáře tabulce kalendářů (pro aktuální měsíc) - zda souhlasí zákonný týdenní úvazek z tabulky pracovněprávní vztahy (d0ppv) se zákonným týdenním úvazkem ze zadaného kalendáře)
Jde o povinný údaj, který je nutné vyplnit u každého zaměstnance, kterému se má počítat mzda. Činnost je třeba vybrat z tabulky činností. Jde o činnost ve smyslu výpočtu základní mzdy a prémií zaměstnance, nikoliv o klasifikaci činností dle celostátně platných číselníků. Tato základní činnost zaměstnance se nabízí při pořízení měsíčních dat, v případě potřeby je možné ji nahradit jinou činností nebo použít u zaměstnance více činností.na existenci čísla činnosti v souboru činností Kontroly: - činnost musí existovat v tabulce činností - zadaná činnost musí být v souladu s položkou „plat“ v tabulce trvalých složek
Uvádí se v Kč na hodinu. Výpočet pracovněprávního průměru probíhá automaticky při promítání měsíčních obratů za poslední měsíc čtvrtletí. Při výpočtu se vychází z hodnot těchto položek tabulky Sumační údaje (trsum): trsum.PRUM-VYDEL - Kč zahrnovaných. do hrubého výdělku za sledované čtvrtletí trsum.PRUM-HOD - Hodiny odpracované za sledované čtvrtletí trsum.PRUM-DNY - Dny odpracované za sledované čtvrtletí trsum.PRUM-1Q - Kč zahrnovaných. do průměru navíc za I. čtvrtletí trsum.PRUM-2Q - Kč zahrnovaných. do průměru navíc za II. čtvrtletí trsum.PRUM-3Q - Kč zahrnovaných. do průměru navíc za III. čtvrtletí trsum.PRUM-4Q - Kč zahrnovaných. do průměru navíc za IV. čtvrtletí Kč zahrnované do průměru navíc lze tzv. rozpouštět na delší časové období. Aby nedocházelo ke zkreslení pracovněprávního průměru vlivem položek, které jsou rozdělovány do více čtvrtletí, je možné je úměrně krátit podle doby odpracované za příslušné čtvrtletí. Toto krácení je možno nastavit v konfiguraci podsystému Mzdy – konfigurační obrazovka J - údaj „Krácení rozpočitatelných položek“.
Uvádí se v Kč na hodinu. Pokud je PP průměr potřeba již po nástupu, je třeba ho zadat ručně, nebo je vypočítán automaticky. Při čtvrtletním výpočtu se pravděpodobný PP průměr automaticky počítá, pokud zaměstnanec odpracoval v předchozím čtvrtletí méně než 22 dnů. Vychází se z hodnot těchto položek: trsum.PRUM-VYDEL - Kč zahrnované. do hrubého výdělku za sled. čtvrtletí trsum.PRUM-HOD - Hodiny odpracované za sledované čtvrtletí trsum.PRUM-DNY - Dny odpracované za sledované čtvrtletí trsum.PRUM-1Q - Kč zahrnované. do průměru navíc za I. čtvrtletí trsum.PRUM-2Q - Kč zahrnované. do průměru navíc za II. čtvrtletí trsum.PRUM-3Q - Kč zahrnované. do průměru navíc za III. čtvrtletí trsum.PRUM-4Q - Kč zahrnované. do průměru navíc za IV. čtvrtletí
Denní pracovněprávní průměr pro domácí dělníky.
V této části tabulky lze zadávat některé specifické výjimky pro zpracování a výpočet mezd.
Položka slouží pro ovlivnění výpočtu fyzického a přepočteného stavu zaměstnanců. Pokud má tento údaj hodnotu V=výjimka, pak se u tohoto zaměstnance nepočítá fyzický a přepočtený stav. Pokud je v tomto údaji naplněna hodnota S, pak se nepočítá pouze kód 866–Volné dny–So,Ne
Standardně se tyto údaje nevyužívají.
Tato položka může využívat pro: - potlačení automatického dopočtu hodin z kalendáře - pro automatickou tvorbu odpracovaných přesčasů
Zaškrtnutím se označí zaměstnanec ve výkonu trestu.
Slouží k zařazení do skupiny zaměstnanců pro zaúčtování.
V této skupině jsou uvedeny údaje, které ovlivňují výpočet sociálního pojištění.
Údaj značí, zda je odváděno sociální pojištění. Implicitně je naplněno hodnotou „A“. Povolené hodnoty: A, P - počítá se odvod SP P - nepřihlášen na ČSSZ - Registr pojištěnců (ONZ) Poznámka: Pokud se jedná při nástupu zaměstnance o zaměstnání malého rozsahu (tzn. zaměstnanec se nepřihlašuje k SP) - je v tomto poli je vyplněno „P“. V prvním měsíci, kdy zaměstnanec dosáhne rozhodného příjmu, se při promítání měsíčních obratů ve Mzdách změní tato hodnota na hodnotu „A“. Ve zprávách z promítání je v tomto prvním měsíci uživatel informován, že má přihlásit zaměstnance do Registru pojištěnců (ONZ).
Mezní základ sociálního pojištění může nabývat hodnot s následujícím významem: mezera, N - neplatí mez pro vyměřovací základ z konfigurace (2 000 Kč) R - rozhodný příjem se sleduje, mez z konfigurace (2 000 Kč) pro vyměřovací základ platí Z - zastaveno sledování meze Poznámka: Při měsíčním promítání obratů u zaměstnání malého rozsahu dojde v okamžiku, kdy součet všech vyměřovacích základů vyplacených po ukončení zaměstnání dosáhne rozhodného příjmu, ke změně hodnoty v této položce na hodnotu „Z“. Jednalo se o zaměstnání malého rozsahu, ale nyní se již rozhodný příjem nesleduje. SP se odvádí i z vyměřovacího základu nižšího, než je rozhodný příjem.
Zde jsou uvedeny údaje, které ovlivňují výpočet zdravotního pojištění.
Mezní základ zdravotního pojištění může nabývat hodnot s následujícím významem: N - neplatí mez (2 000 Kč) pro VZ z konfigurace R - mez z konfigurace platí (rozhodný příjem se sleduje)
V této skupině jsou pořizovány informace, které ovlivňují výpočet nemocenských dávek.
Od ledna 2004 se tento prvek vždy při měsíčním promítání obratů nuluje a je využíván pouze v situaci, kdy není dostatek informací pro automatické stanovení DVZ a je třeba zadat DVZ ručně. Tato situace by měla nastat pouze mimořádně, a to tehdy, když by zaměstnanec neměl za poslední dva roky žádný příjem pro výpočet DVZ.
Datum počátku poslední pracovní neschopnosti, která nebyla k poslednímu kalendářnímu dni v měsíci ukončena a může tedy trvat i v příštím měsíci.
Číslo dokladu v rozsahu 4 místa. Naplňuje se ručně pouze při záběhu, a to v případě, že zaměstnanec má pokračující nemoc z minulého měsíce. Dále jsou data o pokračující pracovní neschopnosti uložena v souboru nemocenských dávek.
Tato položka slouží k úpravě podpůrčí doby pro pokračující nemoc. Podpůrčí doba se běžně počítá automaticky a je zapsána v záznamech nemocenských dávek. Pouze v případě, že je třeba podpůrčí dobu prodloužit nebo zkrátit, se do této položky vyplní datum konce podpůrčí doby.
Výše denního vyměřovacího základu. Údaj se zadává pouze při náběhu systému a je třeba vyplnit u takového zaměstnance, u něhož trvá nemoc z předcházejícího měsíce (měsíců). Dále jsou data o pokračující pracovní neschopnosti uložena v souboru nemocenských dávek.
Příznak vyrovnávacího příspěvku v těhotenství. Zadává se pouze tehdy, když má žena má nárok na tento příspěvek.
Uvede se denní vyměřovací základ ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci. Tento denní vyměřovací základ se porovnává v každém měsíci s průměrným denním započitatelným příjmem zaměstnankyně. Průměrný denní započitatelný příjem zaměstnankyně se počítá takto: započitatelné příjmy za měsíc / počet kalendářních dnů Z počtu kalendářních dnů se odčítají dny: - pracovní neschopnosti - ošetřovného - omluvené nepřítomnosti bez náhrady - neomluvené absence
Údaj se vyplňuje pouze tehdy, pokud zaměstnankyni vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství v ochranné lhůtě.
Další způsob využití tohoto prvku je určení délky poskytování ošetřovného. Standardně se poskytuje 9 kalendářních dnů. Na 16 kalendářních dnů má nárok osamělý zaměstnanec (svobodný/á, rozvedený/á, vdovec/a), který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý. Výchozím parametrem pro určení zda zaměstnanec je či není osamělý je jeho rodinný stav. Níže uvedenými parametry nastavujeme výjimky, které nelze určit pouhým zadáním rodinného stavu, či výpočtem věku dítěte. 2 - osamělý má dítě ve věku od 14-ti do 16-ti let a dítě ještě neukončilo povinnou školní docházku. Zadáte-li hodnotu 2, bude osamělému zaměstnanci automaticky poskytováno 16 dní ošetřovného. 3 - osamělý zaměstnanec má dítě, které neukončilo povinnou školní docházku, ale nemá z nějakého důvodu nárok na vyšší počet dní ošetřovného (např. žije s druhem) Zadáte-li hodnotu 3, potom se automaticky proplatí maximálně 9 dní ošetřovného. 4 - za osamělého zaměstnance lze považovat zaměstnance (zaměstnankyni), jehož manželka (jejíž manžel) je ve výkonu trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok nebo jestliže jeho manželka (její manžel) je nezvěstná (je nezvěstný) a bylo zahájeno řízení o její (jeho) prohlášení za mrtvého. Zadáte-li hodnotu 4, bude zaměstnanci poskytováno 16 dní ošetřovného. Jestliže nemáte pořízeny informace o rodinných příslušnících program nastaví poskytování dávky na 9 kalendářních dnů.
Na této položce dochází při promítání měsíčních obratů k načítání kalendářních dnů nemocenských dávek u starobních a invalidních důchodců 3.stupně (dříve „plně invalidní“). Podle § 21 zákona 54/1956 Sb. ve znění pozdějších předpisů, se nemocenské poskytuje při téže pracovní neschopnosti nejdéle po dobu 84 kalendářních dnů a při více pracovních neschopnostech po dobu 84 kalendářních dnů v jednom kalendářním roce. Toto omezení neplatí, jestliže nemoc vznikla pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.
V této skupině jsou pomocné údaje související s přesčasy.
Počet měsíců po které může zaměstnanec čerpat přesčas jako náhradu.
Maximální počet hodin přesčasů včetně prodloužení (souhlas zaměstnance)
Následující údaje se zadávají pouze v případě, že je u zaměstnance uplatňováno konto pracovní doby.
Zadejte počátek vyrovnávacího období pro sledování konta pracovní doby.
Zadejte počet týdnů vyrovnávacího období pro konto pracovní doby.
Zvolte kód přesčasů, na který se uloží částka za přesčasovou práci konanou v rámci konta pracovní doby.
Lze zadat datum ukončení konta pracovní doby.
Zde se automaticky ukládá rozdíl mezi skutečně vypočtenou částkou k výplatě a částkou k výplatě zaokrouhlenou směrem dolů. Jde tedy o zadržené peníze do příští výplaty. V následujícím měsíci se tento rozdíl přičítá k čisté mzdě a teprve výsledná částka k výplatě se znovu zaokrouhluje. Způsob zaokrouhlení částky k výplatě lze určit v konfiguraci podsystému Mzdy na konfigurační obrazovce „A“.
Půjčování peněz při záporné výplatě probíhá pouze tehdy, je-li tato automatická funkce nastavena v konfiguraci podsystému Mzdy na konfigurační obrazovce „A“. Částka půjčená při výplatě se uchová v této položce a následující měsíc se automaticky provede její sražení. Uložení částky do této položky se děje automaticky při promítání měsíčních obratů, stejně tak jako její nulování po vyrovnání půjčky.
Odložená splátka sociálního pojištění. Do této položky se při promítání měsíčních obratů načítá částka SP v situaci, kdy zaměstnanec nemá na jeho zaplacení (např. zaměstnanci se poskytuje příspěvek na PF a zaměstnanec byl celý měsíc nemocný). Obdobně se z této položky po zaplacení „odložené splátky SP“ odečítá.
Půjčka sociálního pojištění. Do této položky se při promítání měsíčních obratů načítá částka SP v situaci, kdy zaměstnanec nemá na jeho zaplacení a tuto částku za zaměstnance odvedla organizace. Obdobně se z této položky po zaplacení „půjčky SP“ odečítá.
Půjčka zdravotního pojištění. Do této položky se při promítání měsíčních obratů načítá částka ZP v situaci, kdy zaměstnanec nemá na jeho zaplacení a tuto částku za zaměstnance odvedla organizace (např. zaměstnanci se poskytuje příspěvek na PF a zaměstnanec byl celý měsíc nemocný). Obdobně se z této položky po zaplacení „půjčky ZP“ odečítá.
Půjčka na daň. Do této položky se při promítání měsíčních obratů načítá částka daně, kterou má zaměstnanec odvést státu v situaci, kdy zaměstnanec nemá na její zaplacení a tuto částku za zaměstnance organizace odvedla (např. zaměstnanci se poskytuje příspěvek na PF a zaměstnanec byl celý měsíc nemocný). Obdobně se z této položky po zaplacení „půjčky daně“ odečítá.
U zaměstnance s „malým rozsahem příjmu“ se zde po jeho výstupu ze zaměstnání kumuluje každý příjem po výstupu. Po uskutečnění odvodu SP a ZP se položka při měsíčním promítání obratu vynuluje.