Zaúčtování / doúčtování příjmu

Těmito pohyby je možné zpětně aktualizovat cenu, za kterou jsou položky přijímány na sklad z nákupní objednávky. Vznikají pohyby 68 a 69, které vznikají s nulovým množstvím a nenulovou cenou, která aktualizuje původní cenu příjmu.

Pohyby 68 a 69 (docenění přijatou fakturou) se od sebe liší zejména tím, že u pohybu 68 zadáváme celkovou fakturovanou hodnotu a systém dopočítá rozdíl mezi původní a novou cenou příjmu a na tento rozdíl vytvoří doceňovací pohyb a u pohybu 69 zadáváme exaktní hodnotu, pro kterou je vytořen doceňovací pohyb.

Pro použití je třeba si uvědomit, že pokud danou funkci voláme nad dokladem, vztahuje se její provedení na celý doklad. Toto je třeba brát v potaz zejména při přecenění, které z tohoto důvodu doporučuji používat pouze v případě, že na dokladu je přijímána pouze jedna položka (snandardně při příjmu na šarže, tavby nebo výrobní čísla, kdy je jedna položka přijímána několika řádky) v opačném případě dojde po proběhnutí funkce k tomu, že ceny jednotlivých položek budou zdeformovány tak, že všechny položky na příjemce budou mít stejnou cenu. Provádění vlastní funkce přecenění se pak doporučuje u heterogenních příjemek používat vždy nad jednotlivými pohyby u nichž chceme cenu příjmu změnit. Opačný případ nastává v případě docenění, kdy toto lze s výhodou využít nad dokladem pro doplnění dodatečných nákladů, které jsou vázány nikoli ke konkrétním položkám, ale k celé příjemce. K pochopení využitelnosti jednotlivých operací je třeba uvědomit si rozdíl mezi nimi a způsob jakým jednotlivé funkce pracují. Při přecenění zadávám koncovou cenu, která se na došlé faktuře k položce váže, systém spočítá rozdíl a vytvoří doceňovací pohyb tak, aby výsledná cena skladového pohybu odpovídala ceně na faktuře, Pokud tedy tuto funkci spustím nad hlavičkou, systém upraví všechny pohyby dokladu právě na tuto cenu. Při docenění naopak zadáváme rozdíl o který chceme hodnotu příjemky změnit. Při práci nad hlavičnou pak dojde k rozpočítání rozdílu a jeho rozpuštění mezi jednotlivé pohyby.

pokud se cena příjmu liší od fakturované ceny

pokud faktura obsahuje další doplňkové služby, které je třeba v příjmu rozpustit (např.: dopravné, balné, …)

Vlastní docenění a přecenění probíhá vždy v měně skladového dokladu. Což je vždy měna domácí. v Případě, že přijímáme z objednávky, která je založena v cizí měně, je v momentě příjmu cena i hodnota každého řádku příjemky přepočítána dle kurzu, platného k datu příjmu. Pokud takovýto doklad následně potřebujeme docenit nebo přecenit, můžeme v tomto případě operaci provést v měně, ve které byly zásoby objednány (a ve které přišla faktura). V případě těchto příjemek je v každém příjmovém pohybu uložena měna, kurz a datum kurzu, dle kterých byla cena a hodnota do domácí měny přepočítána. Pokud tedy byla celá příjemka vytvořena z objednávek, které byly v zahraniční měně a všechny řádky příjemky byly přepočítány ze stejné zahraniční měny, lze provádět docenění eventuelně přecenění nad celým dokladem i v této cizí měně. systém nabídně měnu, že které byly pohyby tvořeny aktuální datum a k tomu přínáležící kurz. V případě, že uživatel chce použít kurz platný k jinému datu, pak změní pouze datum kurzu a k tomuto datu se přitáhne platný kurz. Dále uživatel již pouze zadá hodnotu v dané měně a systém sám přepočítá cenu a hodnotu pohybu v domácí měně. Jak již bylo řečeno výše, každý řádek příjemky (skladový pohyb)má uloženu měnu, kurz a datum kurzu, dle kterých byla cena a hodnota do domácí měny přepočítána. v případě přeceňování jednotlivých pohybů pak opět existuje možnost zadání v měně, ze které byla hodnota původního příjmu počítána a to i s možností zadat datum, ke kterému má systém vyhledat platný kurz pro přepočet do domácí měny.