Uzávěrka měsíce/roku

V této nabídce jsou soustředěny operace, které souvisejí s ukončením zpracování v příslušném kalendářním měsíci/kalendářním roku.

V okamžiku, kdy je výpočet mezd za příslušný kalendářní měsíc již definitivní (již se nic nebude měnit), je třeba provést ukončení měsíce tj. spustit nabídku měsíční promítání obratů. Tato volba se spouští pouze jednou za kalendářní měsíc a v rámci ní probíhají automaticky některé výpočty (např. výpočtů průměrů, automatické nápočty některých hodnot apod.) Uzávěrka měsíce musí být provedena nejpozději před výpočtem mezd za další měsíc. Pro promítnutí obratů si vždy zkontrolujte zprávy z promítání.

<font inherit/inherit;;#f39c12;;inherit>V mimořádných situacích lze měsíční promítání opakovat. ale vždy si k této akci vyžádejte podporu našich konzultantů!</font>

Výpočet pracovněprávních průměrů probíhá automaticky při promítání obratů za poslední měsíc čtvrtletí. Základem pro tento výpočet jsou nápočty v Sumačních údajích, které probíhají každý měsíc při měsíčním promítání obratů. Nápočty za jednotlivá čtvrtletí roku se provádějí do následujících položek:

• Hrubý výdělek
• Hodiny
• Dny
• Dlouhodobé odměny

Nápočty do těchto položek jsou řízeny nastavením následujících parametrů v Megatabulce :

• základ pro pracovněprávní průměr
• hodiny pro pracovněprávní průměr
• dny pro pracovněprávní průměr

Některé ze mzdových složek mohou mít dlouhodobější charakter (například pololetní či roční odměny), a tak je třeba je při výpočtu pracovněprávního průměru „rozpustit“ do delšího období, než je jedno kalendářní čtvrtletí. Toto lze zajistit výběrem vhodného mastavení v Megatabulce v položce základ pro pracovněprávní průměr. Pro každou mzdovou složku můžeme provést výběr z následujících možností:

• Přičíst do základu pro pracovněprávní průměr
• Odečíst od základu pro pracovněprávní průměr
• Rozdělit do dvou čtvrtletí
• Rozdělit do tří čtvrtletí
• Rozdělit do čtyř čtvrtletí

Jsou-li tyto parametry nastaveny správně, probíhají při měsíčním promítání obratů příslušné nápočty a poslední měsíc čtvrtletí se spočítají pracovněprávní průměry.

Vlastní výpočet pracovněprávního průměru probíhá dle následujícího vzorce:

pracovněprávní průměr = ( Hrubý výdělek + rozpočitatelná položka ) / hodiny.

Podle počtu odpracovaných dnů za čtvrtletí se průměrný výdělek uloží jako stálý nebo jako pravděpodobný.

Pokud je třeba pracovněprávní průměr použít ještě dříve, než bude realizováno čtvrtletní promítání obratů, snaží se program vypočítat průměr automaticky. V měsíci nástupu zaměstnance vychází automatický výpočet průměru z tarifu osobní třídy a případně z trvalých příplatků zaměstnance. Pokud jsou již načtené informace pro výpočet průměru v Sumačních údajích , potom vychází automatický výpočet z těchto informací. Nevyhovuje-li princip výpočtu pracovněprávního průměru v prvním čtvrtletí po nástupu zaměstnance, potom je třeba provést ruční výpočet pracovněprávního průměru a výsledek zadat do položky Pravděpodobný pracovněprávní průměr v Mzdových údajích . Takto zadaný pravděpodobný pracovněprávní průměr má přednost před automatickým výpočtem a bude využíván až do vyhodnocení stálého průměru při čtvrtletním promítání obratů. Stanovení pracovněprávního průměru je nutné proto, že jeho potřeba může vzniknout již v prvním měsící po nástupu zaměstnance např. pro výpočet příplatku za přesčas. U zaměstnanců, kteří mají výstup, se již nový pracovněprávní průměr nepočítá a v položce pracovněprávní průměr ve Mzdových údajích zůstává aktuální průměr platný ke dni výstupu.

Po provedeném měsíčním promítání je třeba si zkontrolovat zprávy z promítání a v případě potřeby na ně zareagovat.

Tato nabídka se spustí v okamžiku, kdy bylo ukončeno zpracování mezd za celý kalendářní rok prakticky tedy po promítání za měsíc prosinec. Po spuštění této nabídky opět probíhají některé nápočty a příprava zpracování pro další kalendářní rok. Protože se legislativa v oblasti mezd většinou právě k přelomu kalendářního roku bouřlivě vyvíjí, většinou jsou na konci kalendářního roku vydávány podrobné pokyny jak při uzávěrce roku postupovat.

<font inherit/inherit;;#c0392b;;inherit>Uzávěrku roku lze opakovat pouze ve velmi mimořádných situacích. Pokud se do takovéto situace dostanete, vždy si vyžádejte podporu našich konzultantů.</font>

V rámci ročního promítání obratů dochází k následujícím změnám:

• V pracovněprávních vztazích dochází k nastavení nového nároku na dovolenou a k přesunu nevyčerpané dovolené z minulého roku.
• Vytváří se Sumační údaje pro další kalendářní rok a ze Sumačních údajů minulého roku se přesouvají některé hodnoty (např. základy po podíly).
• Vytváří se Daňové údaje pro další kalendářní rok a přesunují se do nich informace související s daňovými nároky zaměstnance.

V této nabídce jsou soustředěny tiskové výstupy, které souvisí s ukončením kalendářního roku.

Po ukončení kalendářního roku čeká většinu organizací výpočet tzv. povinného podílu za nezaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností. Postupujeme následujícím způsobem:

1. Vytiskneme si sestavy, které obsahují stavy zaměstnanců potřebné pro výpočet povinného podílu.
2. V konfiguraci podsystému Mzdy na obrazovce L - povinný podíl doplníme přepočtené stavy jednotlivých skupin zaměstnanců a další konstanty, které slouží k výpočtu povinného podílu.
3. Po stisknutí tlačítka „dopočet“ se vypočítá částka odvodu.
4. Po stisknutí tlačítka „Export do XML“ se vytvoří exportní soubor v xml formátu.
5. Po stisknutí tlačítka „ Portál MPSV“ se dostaneme na portál MPSV, kde si můžeme exportovaný soubor zobrazit, vytisknout a odeslat.

Další podrobnosti k problematice povinného podílu jsou k dispozici zde: Povinný podíl

Nejen po ukončení roku, ale kdykoliv je možné si vytisknout mzdový list zaměstnance. Obsah mzdového listu je závislý na zadaných parametrech pro tisk mzdového listu. Společně s programovým vybavením je dodáváno standardní nastavení parametrů pro mzdový list - viz Parametry - Číselníky - Parametry pro mzdový list. Podrobnosti k nastavení parametrů pro mzdový list najdete zde: Parametry pro mzdový list

Do 31. března musí každý zaměstnavatel pro svého zaměstnance provést roční vyrovnání daně, pokud o to zaměstnanec požádá. Požádat o roční zúčtování daně může každý poplatník, pokud nemá povinnost podávat daňové přiznání.

Za jakých podmínek může zaměstnanec požádat o roční daňové vyrovnání:

• poplatník neměl v uplynulém roce příjmy podle §7 až §10 ZDP vyšší než 6000 Kč
• poplatník neměl příjmy ze závislé činnosti podle §6 od více plátců
• poplatník neměl příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí
• měl příjmy od jednoho plátce (zaměstnavatele) nebo více plátců za sebou jdoucích a u všech těchto plátců učinil prohlášení
• neuplatňuje jakožto daňový nerezident odpočty nezdanitelných částí základu daně podle § 15 ZDP, slevu na manželku s nízkým příjmem, slevu na invaliditu či držitele průkazu ZTT/P, slevu na umístění dítěte nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě
• neměl příjem podléhající solidárnímu zvýšení daně podle § 38g odst. 4 ZDP v úhrnu za celé zdaňovací období
• neuplatňoval pro snížení základu daně hodnotu bezúplatných plnění poskytnutých do zahraničí
• neobdržel nebo mu nebyly dodatečně vyplaceny příjmy ze závislé činnosti zúčtované v předchozích letech
• nedošlo u něj k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění či jiného příjmu, jež není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy

Roční zúčtování provádí poslední plátce, u kterého poplatník podepsal prohlášení, a to nejpozději do 31.3. po ukončení roku..

Podmínky pro provedení ročního zúčtování daně:

• Zaměstnanec požádá o roční zúčtování daně písemně - nejlépe vyplněním a podpisem Žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období - nejpozději do 15.2. po skončení roku.
• Do stejného data musí zaměstnavateli předložit potřebné doklady od předcházejících plátců.

Odpočty nezdanitelných částí základu daně :

• bezúplatná plnění (dary) právnickým či fyzickým osobám ve výši nejméně 1000 Kč nebo > 2% ze základu daně, nejvýše však 15 % ze základu daně za zdaňovací období
• zaplacené úroky z úvěru ze stavebního/hypotečního spoření v max. výši 150 tis. Kč
• příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem/ penzijní pojištění/doplňkové penzijní spoření v max. výši 24 tis. Kč
• pojistné na soukromé životní pojištění v max. výši 24 tis. Kč
• zaplacené členské příspěvky člena odborové organizace v max. výši 3000 Kč (pouze do roku 2023)
• úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání v max. výši 10 000 Kč (pouze do roku 2023)

Nově daňově podporované produkty od roku 2024:

• penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem
• doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření
• penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění
• soukromé životní pojištění
• dlouhodobý investiční produkt
• pojištění dlouhodobé péče

Nezdanitelné části základu daně jsou takové, které je možno odečíst od daňového základu a již nepodléhají zdanění. Odpočty nezdanitelných částí neovlivňuje, kolik měsíců v roce u zaměstnavatele poplatník odpracoval.

Po odečtení nezdanitelných částí základu daně dostaneme roční základ daně, který je třeba zaokrouhlit na 100 Kč dolů. Takto upravený základ daně vynásobíme sazbou daně 15% a tím získáme samotnou daň. Od té je možné odečítat některé položky, které souhrnně nazýváme slevy na dani .

Slevy na dani

• roční sleva na poplatníka základní 30 840 Kč
• roční sleva na manželku či manžela ve výši 24 840 Kč, pokud ovšem vlastní příjem uplatněné osoby nepřesáhnul částku 68 000 Kč, případně 2 070 Kč za každý měsíc v případě, kdy bylo uzavřeno manželství v daném roce,
• roční sleva na invaliditu prvního a druhého stupně ve výši 2 520 Kč (210 Kč za každý přiznaný měsíc invalidního důchodu pro invaliditu prvního a druhého stupně),
• roční sleva na invaliditu třetího stupně ve výši 5 040 Kč (420 Kč za každý přiznaný měsíc, na jehož počátku byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně),
• roční sleva pro držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč (1 345 Kč za každý měsíc, kdy byl poplatník držitelem průkazu ZTP/P nebo bylo rozhodnuto o jeho přiznání).
• roční sleva pro studenta soustavně se připravujícího na budoucí povolání ve výši 4 020 Kč (335 Kč za každý měsíc) maximálně do 26 let věku, případně do 28 let věku u denního doktorského studia,
• roční daňové zvýhodnění na dítě ve výši 15 204 Kč, na druhé dítě ve výši 22 320 Kč a na třetí dítě a každé další dítě ve výši 27 840 Kč (v roce 2023),
• výdaje za umístění vyživovaného dítěte, tzv. školkovné, maximálně do výše minimální mzdy
• náhrada za zastavenou exekuci v přiznané výši

Platí, že všechny změny na dani může zaměstnanec uplatnit již v průběhu roku, a to prostřednictvím prohlášení poplatníka. Pokud tyto slevy v průběhu roku neuplatní a má na ně nárok, lze je uplatnit až při ročním zúčtování.

Daňový bonus je vyplacen v případě, že daňové zvýhodnění na vyživované děti je vyšší než vypočtená daň z příjmů. Je-li zaměstnanec daňovým rezidentem České republiky, má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které s ním žije ve společné hospodařící domácnosti. Výše daňového bonusu musí být za rok v minimální výši 100 Kč a v maximální výši 60 300 Kč. Měsíčně pak v minimální výši 50 Kč a v maximální výši 5 025 Kč. V případě těžce postiženého dítěte se ZTP/P je daňové zvýhodnění ještě dvakrát vyšší. Podmínkou pro přiznání a vyplacení daňového bonusu je, aby poplatníkův roční příjem podle § 6 nebo § 7 příjem dosáhl alespoň šestinásobku platné minimální mzdy.
V kalendářním měsíci pak jeho příjem musí dosáhnout alespoň poloviny minimální mzdy. Pozor, do výčtu příjmů nepatří příjmy od daně osvobozené a příjmy, u nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Jde tedy např. o příjmy z prodeje objektů (za splnění podmínek v zákoně), prodej jiných nemovitostí, stipendia, podpory či prodej cenných papírů do 100 000 Kč.

Přeplatek/Nedoplatek daně je výsledkem ročního zúčtování daně. Pokud vznikne přeplatek na dani, sníží zaměstnavatel o tento přeplatek poplatníkovi nejbližší odvody záloh správci daně, a to nejpozději do konce zdaňovacího období, v němž bylo roční zúčtování záloh provedeno. Ovšem v případě, že nepožádá správce daně o vrácení přeplatku. Přeplatek se poplatníkovi vrací pouze v případě, kdy je vyšší než 50 Kč.Zaměstnavatel tak učiní nejpozději v březnových mzdách. Naopak případný nedoplatek z ročního zúčtování plátce daně zaměstnanci nesráží. Tedy za předpokladu, že byla daňová povinnost v průběhu zdaňovacího období správně odváděna.

Pod touto nabídkou je k dispozici možnost, se podívat na předcházející stav hodnot těch položek, které byly modifikovány ve volbě promítání obratů.