Tento seznam změn je určen pouze pro vybrané zákazníky, kteří již používají Mzdy Open.

Oprava proplacení zbývající dovolené při výstupu - v případě, že zaměstnanec měl při výstupu ještě dovolenou z loňského roku, tak se při výpočtu vytvořilo chybné upozornění. Tato chyba byla opravena.

Oprava výpočtu nároku na stravenky - jedná se o případ, kdy Orsoft Open vypočítává počet stravenek automaticky na základě zadání srážky 730 v kmenových srážkách D0sra. Při nedávné aktualizaci se dostala do výpočtu chyba, kdy se do počtu stravenek započítal i svátek. Tato chyba byla nyní opravena. Pokud se importuje počet stravenek z docházky (jako 730Z), tak v této variantě chyba nebyla. Kdo používá výpočet mezd v původním Orsoftu, toho se tato oprava netýká.

Ve volbě Lidské zdroje – Mzdy Open – Exporty – Do účetnictví – Mezisoubor pro účetnictví - Tiskové výstupy - byly přidány sestavy (opisy) pro kontrolu exportu do FÚ pro podniky a nově i pro rozpočtové organizace (FÚR).

Kompletní verze ze dne 4.1.2024

Kompletní verze Orsoftu Open - Mzdy Open bude k dispozici v klientské zóně na www.ortex.cz. Lze ji nainstalovat na verzi 23.1 podsystému Mzdy Open.

Tuto akci provedete ve volbě Lidské zdroje - Mzdy Open - Mimořádné akce - Přechod na verzi 24 - Nastavení konfigurace pro rok 2024. Tím se nastaví konfigurační hodnoty dle aktuální legislativy.

Nastavení všech potřebných číselníků se po instalaci verze 24.1 provede automaticky.

Automaticky dojde také k doplnění nových kódů do Megatabulky Tabmg. Jedná se o tyto kódy:

• 481 – Benefity
• 489 – Náhrada za práci na dálku (HomeOffice)
• 494 – Náhrada za práci na dálku (HomeOffice) – daněno
• 497 – Příspěvek na stravování nad limit – daněno
• 499 – Benefity nad limit – daněno
• 894 – Náhrada za práci na dálku (HomeOffice) – nedaněno
• 899 – Benefity do limitu – nedaněno

Dle novely zákoníku práce mají dohodáři (DPČ i DPP) nárok na placenou dovolenou. Účinnost této změny je od 1.1.2024.

Délka dovolené pro dohodáře se stanoví v souladu s §213 ZP tak, že za každou celou odpracovanou týdenní pracovní dobu přísluší zaměstnanci dovolené v délce 1/52 této týdenní pracovní doby vynásobené výměrou dovolené, přičemž výsledek se vždy zaokrouhlí na celé hodiny nahoru. Vzhledem k tomu, že týdenní pracovní doba pro účely dovolené vždy činí 20 hodin týdně, zaměstnanci při 4týdenní výměře dovolené za odpracování každých 20 hodin (včetně náhradních dob) vznikne právo na 1/52 z 80 hodin (20 × 4), tj. cca 1,5 hodiny dovolené. K výpočtu dovolené za kalendářní rok lze použít tzv. univerzální vzorec ve tvaru: počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby/52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené.

Pro účely výpočtu nároku na dovolenou se dle zákoníku práce pro dohodáře používá fiktivní týdenní pracovní doba 20 hodin týdně. Tuto hodnotu není potřeba nikam zadávat, pro výpočet se použije automaticky. Příklad, jak se tato hodnota používá: zaměstnanec má nárok na dovolenou až poté, kdy v aktuálním roce odpracuje alespoň 4 pracovní týdny. Pro dohodáře platí, že tyto 4 týdny jsou 4*20 = 80 hodin. Dokud tedy dohodář neodpracuje alespoň 80 hodin v roce, nemá nárok na dovolenou.

V Pracovněprávních vztazích (záložka dovolená) je třeba všem dohodářům zadat počet týdnů dovolené, který platí pro konkrétní organizaci. Typicky to jsou 4 nebo 5 týdnů za rok. Stejný počet týdnů se zadá i těm dohodářům, kteří začnou pracovat v průběhu roku. Pokud dohodář čerpá v příslušném měsíci dovolenou, je třeba mu ji zadat do měsíčních dat stejným způsobem, jako u běžného zaměstnance. Ostatní hodnoty související s dovolenou se počítají automaticky.

Pro každého běžného zaměstnance tedy i dohodáře je důležité, jaký zůstatek dovolené bude vidět na svém výplatním lístku.

Pro běžné zaměstnance se nic nemění. Stále platí, že na výplatním lístku se zobrazuje zůstatek vycházející z předpokládaného nároku dovolené za celý rok. Pokud se používá dovolená ve výši 4 týdny, tak roční nárok je např. 160 hodin. Takže v lednu bude vidět na výplatce tato hodnota. Samozřejmě zaměstnanec může mít nějakou loňskou dovolenou, pak to bude o to zvýšeno. Nebo naopak může v lednu nějakou dovolenou čerpat, pak to bude o to sníženo.

Ve skutečnosti je výpočet skutečného nároku na dovolenou trochu složitější, než je výše uvedeno. Počítá se nárok za to, co zaměstnanec od začátku roku odpracoval. Tento skutečný nárok tedy v průběhu roku narůstá. Ale zobrazovat na výplatce narůstající hodnotu by bylo pro zaměstnance matoucí, proto tam zobrazujeme tak trochu fiktivní hodnotu. Pokud ovšem zaměstnanec odpracuje to, co má odpracovat (nemá absence, nebo dlouhodobou nemoc), tak tato fiktivní hodnota funguje dobře. A navíc je srozumitelná pro zaměstnance.

U dohodářů ovšem předpokládaný nárok dovolené za celý rok nedává moc smysl. Zaměstnanec nemusí pracovat pravidelně, takže nevíme, kolik toho do konce roku odpracuje. Na výplatním lístku se proto zobrazuje zůstatek dovolené vypočítaný podle toho, kolik už od začátku roku odpracoval (tedy podle skutečného nároku). V lednu bude u dohodářů na výplatním lístku většinou zůstatek dovolené 0 nebo nějaké malé číslo. A další měsíce se zůstatek bude pravděpodobně zvyšovat (v závislosti na odpracované době a čerpané dovolené).

Proč bude v lednu zůstatek dovolené u dohodářů nejspíše 0?

Obecné pravidlo pro výpočet nároku dovolené říká, že aby vznikl nějaký nárok, tak musí zaměstnanec odpracovat alespoň 4 týdny. Běžný zaměstnanec s úvazkem 40 hodin týdně musí odpracovat 4*40=160 hodin.

Pro dohody zde zákoník práce stanovuje fiktivní úvazek 20 hodin týdně. Takže dokud dohodář neodpracuje ani 80 hodin, nemá nárok na žádnou dovolenou. Po odpracování 80 hodin má pak nárok na poměrnou část podle odpracovaných (fiktivních) týdnů.

Dle novely zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů se mění daňová povinnost pro příspěvek zaměstnavatele na stravování. Účinnost této změny je od 1.1.2024.

Zjednodušeně lze říct, že peněžní příspěvek zaměstnavatele zaměstnanci na stravenky či stravování má nově stejné podmínky, jako tzv. stravenkový paušál. Při překročení určitého limitu na jednu stravenku se tento nadlimitní příspěvek stává součástí základu daně a platí se z něho příslušné pojištění.

Limit je uveden v konfiguraci mezd na obrazovce I - daně a sazby. Dříve se položka jmenovala „Stravenkový paušál – limit daně“, nově se jmenuje obecněji „Stravenky – limit daně“.

Při výpočtu se používá nový kód 497 – „Příspěvek na stravování nad limit – daněno“. Při překročení limitu se příslušná část příspěvku uloží na tento kód a stane se tak součástí základu daně a pojištění. Jedná se o analogii s kódem 498 používaným pro stravenkový paušál.

I když od ledna 2024 dochází ke sjednocení podmínek pro příspěvek zaměstnavatele na stravenky a stravovací paušál, má každá z těchto dvou skupin své vlastní mzdové složky.

Mzdové složky používané u příspěvku zaměstnavatele na stravenky:

730 - Srážka za stravenky (za zaměstnance)

897 - Příspěvek na stravenky (kód se nemění, obsahuje celý příspěvek)

497 - Příspěvek na stravování nad limit - daněno (nový kód)

Mzdové složky používané u stravenkového paušálu:

898 - Stravenkový paušál

498 - Stravenkový paušál nad limit - daněno

Pokud je nějaká z forem příspěvku na stravování v organizaci používána, doporučujeme zkontrolovat nastavení výše uvedených kódů v tzv. Megatabulce. Rovněž je vhodné zkontrolovat a případně upravit parametry pro zaúčtování.

Na straně zaměstnavatele jsou oba druhy příspěvku na stravování daňově uznatelným nákladem bez omezení.

Dle novely zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů se mění daňová povinnost pro tzv. benefity. Účinnost této změny je od 1.1.2024.

Jedná se o nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi dle § 6 odst. 9 písm. d). Například jde o zboží a služby zdravotního a léčebného charakteru, vzdělávací služby, vstupné do sportovních zařízení, vstupné na kulturní akce, zájezdy apod. Tyto příspěvky mají roční limit daný polovinou průměrné mzdy. Při překročení limitu se nadlimitní příspěvek stává součástí základu daně a platí se z něho příslušné pojištění.

Limit je uveden v konfiguraci mezd na obrazovce I - daně a sazby v nové položce „Benefity – limit daně“.

Benefity se zadávají na nový kód 481 – „Benefity“. Pokud je třeba v organizaci používat více kódů pro různě pojmenované benefity, tak je možné využít následující kódy 482 a další. V Megatabulce je třeba těmto kódům nastavit stejné příznaky a vzorec výpočtu, jako má kód 481.

Při výpočtu se vytvářejí nové kódy 899 – „Benefity do limitu – nedaněno“ a 499 – „Benefity nad limit – daněno“. Dokud nedojde k překročení ročního limitu, tak se při výpočtu ukládají benefity na kód 899. Při překročení limitu se příslušná část příspěvku uloží na kód 499 a stane se tak součástí základu daně a pojištění.

Na straně zaměstnavatele budou nepeněžní benefity poskytnuté do limitu daňově neuznatelným nákladem, ale nadlimitní náklady budou daňově uznatelné.

Pokud jsou benefity v organizaci využívány, doporučujeme také zkontrolovat a případně upravit zaúčtování v této oblasti.

Dle novely zákoníku práce byla stanovena paušální náhrada nákladu za práci na dálku (tzv. Home Office). Účinnost této změny je od 1.10.2023.

Paušální náhrada je uvedena v konfiguraci mezd na obrazovce I - daně a sazby v nové položce „Práce na dálku – limit daně“.

Práce na dálku se zadává na nový kód 489 - „Náhrada za práci na dálku (HomeOffice)“. Před použitím je třeba v megatabulce k tomuto kódu zadat sazbu odpovídající příspěvku zaměstnavatele. Následně se do měsíčních dat na tento kód zadává počet hodin práce na dálku.

Při výpočtu se vytvářejí nové kódy 894 – „Náhrada za práci na dálku (HomeOffice) – nedaněno“ a 494 – „Náhrada za práci na dálku (HomeOffice) – daněno“. Pokud příspěvek zaměstnavatele nepřekračuje limit pro paušální náhradu (v současnosti 4.50 Kč/hod), tak se při výpočtu ukládá příspěvek na kód 894. Při překročení limitu se příslušná část příspěvku uloží na kód 494 a stane se tak součástí základu daně a pojištění.

V daňových údajích (tabulka trdanRR) je nová položka „Benefity“. V aktualizaci daňových údajů je tato položka zobrazuje na 1. záložce.

Položka „benefity“ se používá pro načítání a hlídání ročního limitu benefitů.

Pokud používáte stravenky, benefity či paušální náhradu nákladů za práci na dálku a používáte takovou výši příspěvků zaměstnavatele, že může dojít k překročení limitu, je třeba příslušné kódy přidat na mzdový list. Ze mzdového listu totiž má být vidět daněná a nedaněná část těchto příspěvků.

V takovém případě je potřeba udělat úpravu tabulky parametrů pro mzdový list TABML. Daněnou část příspěvků je vhodné vložit do místa, kde jsou jiné daněné příjmy, například za řádek „Hrubá mzda“. Zde budou například tyto 3 řádky:

• „přísp.strav.daněno“ – kódy 497K a 498K
• „Home Office – daněno“ – kód 494K
• „benefity – daněno“ – kód 499K

Dále pak někam na konec například za řádek „čistá mzda“ lze přidat tyto 3 řádky:

• „přísp.strav.-celkem“ – kódy 897K a 898K
• „Home Office – celkem“ – kód 489K
• „benefity – celkem“ – kód 481K